V sobotu 18. června 2011 jsme převzali klíč od záchranářské základny JČZBK na Spáleništi. K ubytování jsme využili srubů, kde mohli být s námi v přepravkách naši psi, jen Olda s Jirkou využili pidi chatek. S obdivem jsme zírali na vybavení a pohodu, kterou si vytvořil zvláště Olda, s vlající záclonou ve vchodu. Však jsme se tam hned pozvali a dostali kafíčko, zavzpomínali na dávná léta a my zralejší jsme chtěli, aby tento letní tábor byl pro nás i dovolenou.
Všichni jsme se těšili na sutinový trenažér, ale když jsme ho uviděli, zalapali jsme po dechu. Fakt jihočeši, bomba! Dali jste si práci - tohhle musela být dřina a přemýšleli jste u toho! Jirka, Tomáš a Vojta prolézali všechny kanály, zdolávali výšky, co by pro psy neudělali. I my ženy jsme obětavě zvládaly všechny možné díry a skruže.
Za týden jsme si vyzkoušeli mnoho a ještě jsme si udělali čas na plošné vyhledání. Sbírali jsme při cestě asi počurané jahody, obdivovaly šumavské kopretiny a zvonky. Deště jsme si užili dost, ale kamínka v klubovně do rána vše usušila. A jak vysvitlo slunce, využili jsme k výcviku i vodu. Tam si to užila Dana, obětavě se topila, házela aporty, věnovala se psům neplavcům a plnila naše záchranářská, vodní přání. Rotwajlerka Bona se projevila jako talent a zachraňovala, Gája kradla všem aporty a nemohla se nabažit vody. Jirka s Benem ve vodě udělali také velké pokroky a nejde opominout ani Dýnu. Všichni hafani a jejich dvounožci si to u vody správně užili.
V jídelně Marie s Vojtou vyvářeli voňavé pochoutky nejen pro sebe a po dobrém obědě zase Věra vařila kafíčko a všichni se scházeli s nějakým zákuskem k venkovnímu posezení. Po večeři nám Olda a Vojta pouštěli video a foto z výcviku, společně jsme se zasmáli a pobavili se, každému pak chutnala sklenka vína nebo dobrého piva a vyčerpání jsme chodili spát. Zásoby k vaření jsme mohli doplnit v místní samoobsluze a jednou jsme byli i na obědě v Hotelu Na Vyhlídce. Zkrátka - výcvikový tábor i dovolená jak má být.
Jen odjezd byl pochmurnější. Při předávání objektu novým ubytovaným nastal konflikt, který ani nemusel být, škoda. A tak návrh, který jsem dala jeden večer našim členům vrátit se do krajové brigády ztroskotal na špatném lidském přístupu. Vojta se za nás ale postavil a bránil nás jako lev. Správce objektu byl v rozpacích a obloha se zamračila nad lidským chováním.
Přesto byl dešťový i sluníčkový pobyt na Šumavě příjemný a výcvikově přínosný.