Sutiny - bývalý vojenský prostor

Plánované, skupinové cvičení, které proběhlo o víkendu asi 150 km od domova rozhodně splnilo svůj účel. Počasí, které původně mělo být nepříznivé se nad námi smilovalo a pršelo jen chvílí v neděli dopoledne.

Po příjezdu do rozsáhlého opuštěného objektu nás přivítala salva ze samopalů a dělobuchů z rozsáhlé akce paintballu. Sice nás zaskočila, ale po dohodnutí s organizátory, byla přijata jako součást našeho cvičení s výrokem: „Všechno zlé je na něco dobré" a vlastně se nemusíme starat o rušivé vlivy, máme je zadarmo a bez starostí. Zpočátku jsme si hlídali psy, ale když jsme zjistili, že při práci na střelbu a pyrotechniku nereagují, přestali jsme ji vnímat i my.

Hned po příjezdu jsme využili sutinu staré kotelny. Množství cihel a spodních úkrytů, kterých máme u nás tak poskrovnu jsme přivítali a přizpůsobovali je zkušenostem psů. U mladých psů bylo vidět, jak museli své nadšení zmírnit při vyhledávání na cihlové sutině.

Všichni měli zájem, se po prvním vyhledání utábořit. Naše tábořiště blízko cvičných terénů obsahovalo pro nás všechno - zkrátka lahůdka, někdo ovšem nedokázal skrýt své zklamání z polních podmínek. Voda a jídlo bylo z vlastních zdrojů, psi byli umístěni v přepravkách nebo uvázáni u aut, ubytování v autech, ve stanu nebo i jen tak pod širákem.

Po obědě jsme pokračovali ve vyhledání v sutinách i v plochách a v průzkumu dalších zajímavých terénů v blízkém okolí.

Večer u táboráku se vydařil, buřty a pivo bylo vynikající. Vyprávěly se příběhy a vzpomínky ze života a některým jsme se dost nasmáli. Ubytování pod širákem má své kouzlo, ale jsme trochu rozmazlení a zvyklí  na větší pohodlí.  Tak jsem si říkala jak je dobře, že každý pozná i rub tohoto krásného sportu. Je nutné vyjíždět do neznámých míst učit adaptovat nejen psa, ale i sebe. V praxi nás může potkat i něco horšího, pokud se chce někdo věnovat záchranářskému výcviku, musí poznávat i takový styl práce, jaký jsme připravili na tento víkend.

Nedělní dopoledne jsme využili pro výcvik v dalších objektech, kde jsme pro zkušenější psy měli i výbornou výšku a i temný velký sklep. Zkušeností jsme na tomto víkendu nabrali dost, poučili se nejen psi, ale i psovodi. Osobně považuji tuto akci za velice zdařilou, poděkování patří Marii a Tomášovi za zajištění terénu, oběma Jirkům za figurování v nejtěžších úkrytech, Věře, Oldovi, Lucii, zkrátka všem, kteří přijeli a vyzkoušeli si cvičení a přežití v přírodě.